Jak vybírat lyžařskou výbavu pro děti

Chcete-li si pobyt na horách se svými dětmi užít a ne protrpět, pak rozhodně čtěte dále. Dozvíte se mnoho cenných informací, jak lyžařskou výbavu pořizovat a jak u toho uvažovat. To je důležité nejen pro bezpečnost a pohodlí vašich potomků, ale také pro vaše nervy.

1. Dětská helma na lyže

Pro první pokusy na louce za chalupou, kde široko daleko nikdo nejezdí, dětská přilba není nutná. Krční svalstvo dítěte není připraveno na dodatečnou zátěž v podobě kilogramové přilby. Tedy, vsadit tříletému dítěti na hlavu lyžařskou helmu, není nic příjemného. Jednak částečně omezuje prostorovou orientaci, cítí se s ní nemotorné a hlavně, krční svalstvo se mnohem rychleji unaví. Děti pak mají tendenci hlavičku s helmou opírat, například o rám na lanovce. To je vždy známka únavy krčního svalstva.

Přilbu by však děti měly mít v lyžařské školičce, nebo na svahu s ostatními lyžaři. Je nutno totiž počítat s rizikem z okolí.

Dětská helma musí na hlavičce dokonale sedět. Nesmí dítě nikde tlačit. Ale ani být příliš volná, např. padat do čela či do strany když je rozepnutý podbradník. Stahovací vnitřní mechanismus slouží k dodatečnému upevnění, nikoli ke korekci velikosti. Tím se dostáváme k tomu, že helmu NIKDY nepořizujte zbytečně velkou. Je bezpečnější na každý rok jiná, např. z bazaru nebo půjčovny.

Výhodnější je bajonetové zapínání podbradníku, než ráčna se zoubky. S bajonetem nemají děti takovou tendenci si hrát a nehrozí nechtěné rozepnutí a uvolnění přilby zrovna ve chvíli, kdy je to nejméně potřeba.

Dětskou lyžařskou helmičku vybírejte i s lyžařskými brýlemi. Ty musí s přilbou co nejlépe lícovat. Helma je nesmí tlačit do nosu, ani kolem nich nesmí být velké mezery. Zvláště nad jejich spodní hranou. Dítěti pak mohou prochladnout nosní dutiny.

Podrobněji jsme se otázce jak vybrat lyžařskou přilbu pro dítě věnovali v tomto článku.

2. Dětské lyže

Otázce jak vybrat dětské lyže jsem se už podrobně věnovali v jiném článku . Před dokončeným druhým rokem nemají děti natolik vyvinutý tělesný aparát, aby byly schopny jakéhokoli lyžování. Když už to musíte zkoušet, pak pro tyto děti bohatě stačí plastové „medvídkové“ lyžičky s přezkami na zimní boty. Spíše než o lyžování půjde o zvykaní si na něco nového, co je připevněno k nohám. A tu mohou trénovat jak doma na koberci, tak na sněhu. Je to úplně jedno. Bavit se budete spíše vy, než ony.

Skutečné lyže má smysl kupovat dětem od třech let věku. To už mají pro tento sport alespoň minimální fyzický fond. Lyže by měly být cca o 20cm kratší než výška dítěte, nebo po bradu. Nejkratší dětské lyže seženete od 65cm délky.

Dětské lyže mívají nejčastěji měkké kompozitové jádro. Dřevěné jádro pro úplné začátečníky není vhodné, zvyšuje tvrdost lyže. U těch nejkratších modelů nejsou žádné zásadní kvalitativní rozdíly, takže můžete vybírat podle jejich vzhledu.

Není vhodné kupovat lyže delší s tím, že do nich děti dorostou. Na svahu se budou jen trápit a nebude je to bavit. Nadto si mohou osvojit chybné základní techniky při snaze ovládnout dlouhé lyže. Je lepší každý rok koupit bazarové nebo z půjčovny, než vystavovat dítě zbytečné námaze. A co si budeme nalhávat, ještě k tomu všemu poslouchat celé dny jeho naříkání.

Ani příliš krátké lyže nejsou dobrým řešením. Opět si vaše dítě bude osvojovat zcela chybné techniky jízdy. Sice bude na pohled vypadat že se méně namáhá, nicméně s lyžováním to bude mít pramálo společného. Příliš krátké lyže dovolí vlastně vše dělat nesprávně. Projeví se to zvýšeným počtem pádů a s tím spojeným rizikem úrazů.

3. Dětské sjezdové vázání

Nejčastěji je již přímo na kupovaných a zcela samozřejmě na půjčovaných lyžích. Nicméně I první dětské vázání již musí být tzv. bezpečnostní. Důležité je, aby byla „vyhazovací“ špička i patka a bylo možno nastavit jejich tvrdost. Lyže je lepší seřídit před každou cestou na hory v dobře vybaveném servisu s moderní výbavou. Pod lanovkou lyže seřizují stále nejčastěji jen šroubovákem a ne pomocí přesné sřizovačky. Děti rychle rostou a jejich hmotnost se mění i v průběhu jedné zimy. Jen tak bude vázání dobře a bezpečně nastavené.

A pozor! Před technikem zbytečně nepřeceňujte lyžařské schopnosti svých dětí. Vázání pak může být nastavené pevněji, než je skutečně potřeba. V případě nehody nedojde k vypnutí lyže ale naopak k úrazu. Je lepší jít do servisu podruhé s tím že vázání je příliš měkké a lyže vypínají příliš často, než jet do nemocnice s úrazem kolene. Mimochodem, to platí i pro dospělé lyžaře. Nikde jinde není tolik pokročilých lyžařů a instruktorů lyžování, jako právě v lyžařském servisu.

4. Lyžařské hole pro děti

Do naprostých začátků děti hole nepotřebují. Potřebují se soustředit na to, co se jim děje pod nohami a ne ještě hlídat hůlky. Jednak je v silných rukavicích ani nejsou schopny dostatečně uchopit. Za druhé jim budou spíše v naprostých začátcích překážet. A za třetí mohou jimi být nebezpeční nejen sobě, ale i lidem poblíž. Lyžařské hůlky mají smysl když už dítě umí sesouvání svahem, respektive jízdu plužením až do bezpečného zastavení.

Hůlky vybírejte starou známou metodou. S lyžemi na nohou, vzít hůlku za rukojeť a loket by měl svírat pravý úhel. V obchodě bez lyží a lyžáků otočte hůlku vzhůru nohami a dítě ať ji uchopí za bodec nad košíčkem. Opět by měl loket svírat pravý úhel.

5. Dětské lyžáky

Otázce jak vybrat dětské lyžáky jsme se už také podrobně věnovali. Není to ale složité. Spíše jde o to, kdy je své ratolesti chcete pořídit. Upřímně, mnohem lepší pro první tréning rovnováhy a pocitu skluzu, bývaly staré kožené šněrovací Kastingery. Právě volný kotník a nepevná konstrukce boty nutily lyžaře ke správnému a vyváženému postoji. Moderní skeletové lyžařské boty dovolují opřít se o ně dozadu a to má neblahý vliv na techniku jízdy často ve výrazném záklonu.

Komínové dětské lyžáky, stejně jak jsme už psali výše u lyží, pořizujte až když je dítě opravdu fyzicky schopno lyžovat. Tedy nejdříve ve třech letech.

Do úplných začátků jsou nejlepší ty se zadním vstupem a dvěma přezkami. Lyžařské sjezdové boty s předním vstupem a třemi, čtyřmi přezkami kupujte až dítě zvládá alespoň základy kročného oblouku.

Nejdůležitější je však jejich velikost. Počítejte s tím, že na každý rok potřebuje dítě jiné. Bota by měla být větší o jedno číslo. Ne o víc. Dětská noha ve velkých botách nejde dostatečně upevnit a hrozí její přetočení a samozřejmě úraz. Dojde k tomu tak, že při snaze upevnit co nejvíce malou nožku ve velké botě, se často v lýtku dětská noha téměř uškrtí a nárt zůstává volný i když je bota utažena na maximum.

Nemá příliš velký smysl kupovat každý rok nové. Bazarové nebo dětské lyžáky z půjčovny jsou ideální řešení. Na ten týden až tři, které děti na horách nejčastěji v tráví, nemá cenu řešit boty „vyšlápnuté“ od někoho cizího.

Lyžáky zkoušejte i s ponožkami. Prsty se nesmí dotýkat špičky boty, kontaktem se totiž vytvoří tepelný most a prsty začnou rychle prochládat.

6. Rukavice

Malým dětem oblečte samozřejmě co nejteplejší palčáky. Je lepší jich mít s sebou na svahu více suchých párů, než pořizovat super nepromokavé dětské rukavice za spousty peněz. Jelikož, pokud nebudete řešit že jsou rukavice promočené, budete na nich řešit kečup, čokoládu či krém na opalování. Prstové rukavice z ušlechtilých textilií má smysl dětem kupovat až když výše uvedená rizika tolik nehrozí.

7. Bunda

Zimní dětská bunda na lyže je vždycky sázka do loterie. Nemá cenu kupovat příliš velkou s tím, že do ní Jaroušek doroste. Jen se mu pod ní bude dostávat více sněhu, bude v ní plavat a při lyžování i jiném sportování mu bude množství látky spíše na překážku. Smysl má pořizovat dětem zimní lyžařskou bundu na maximálně dva roky. Stejně zase budete řešit kečup a čokoládu, než její nepromokavost.

8. Kalhoty

Co se týče vlastností dětských lyžařských kalhot pak platí víceméně to samé, co u dětské bundy. Každopádně vždy pořizujte ty s všitými šlemi a vysokým pasem. Je výhodnější na WC o tři sekundy rozepínat potomka déle, než mu co chvíli vymetat sníh pod spodním trikem.

Barva kalhot i bundy je už na vás. Záleží na tom, kde má ten kečup vaše dítě častěji. Z bezpečnostního pohledu jsou lepší výrazné barvy, žlutá, oranžová, červená.

9. Spodní vrstvy oblečení

Dlužno předeslat, že děti by měly mít vždy o jednu vrstvu více, než dospělí. Svléknout se lze vždy. O to více to platí v zimě na horách. Výhodnější je více tenkých vrstev, než jeden supertlustý svetr po sestřenici. Více vrstev vytvoří více vzduchových mezer a tedy lepší tepelnou izolaci. Minimálně první vrstva z funkčního prádla je vhodná. Nesaje, odvádí vlhkost a je dobře prodyšná. Čistou bavlnou také nic nezkazíte, ale počítejte s propocenými nátělníky a triky. Ty mohou být dítěti dosti nepříjemné. Zvláště pokud si dáte v poledne pauzu u stánku a dítě začne chladnout.

10. Kosmetika na hory

Do základní výbavy, a to nejen pro děti, patří v první řadě krém na opalování. Dále také pomáda na rty a krémy na ruce i nohy. Popřípadě masážní emulze na namožené svaly. Opalovací krém pro děti používejte na horách stejný jako u moře. Raději s vyšším faktorem, 40 a výše. Například v Peci pod Sněžkou jste ke sluníčku o půl kilometru blíže než v Praze, co teprve v Alpách. A také, sněhová pokrývka sluneční paprsky z velké části odráží.

Promaštění rukou i nohou vhodnými krémy je rovněž velmi důležité. Chlad a mráz pokožku rychle vysušuje. Dobře promazané ruce a nohy méně studí, je to ovšem jen pocit.

Vychytávky

Na dětský kurz, nebo na veřejnou sjezdovku dejte své ratolesti do kapsy lístek s jeho i svým jménem. Dále pak své a jedno další záložní telefonní číslo, adresu i délku pobytu. Nikdy nevíte co se může stát. Z kopce a na lyžích se dítě ztratí během 30 sekund. Pokud bude mít v kapse plně nabitý mobil, může to pomoci. Ale ne všude je na horách signál. Vhodná je i píšťalka na provázku.

Před každou první jízdou není ostuda si i s dětmi s lyžemi na nohou udělat pár dřepů, procvičit ruce i trup. Zahřejete svalstvo a lépe jej připravíte na sportovní výkon.

Pokud učíte své děti na vleku, vždy musí jet před vámi. Pokud upadne, máte dost času vše vidět, bezpečně u něj vystoupit a pomoci mu mimo stopu. Jestliže již požívá hůlky, pak mu je vyvezte.

Jestliže nasedáte na lanovku jen vy a váš potomek, pak dospělý si sedá doprostřed a dítě na kraj. Sedačka nebude tolik nakloněná do jedné strany.

Při každé větší pauze, na oběd či svačinu, sundejte svému dítěti přilbu a vyměňte za zimní čepici. Krční svalstvo si alespoň na chvíli odpočine od té zátěže.

Pokud to není vyloženě nutné, nepovolujte dítěti mezi jízdami přezky u lyžáků. Noha má pak tendenci při uvolnění natékat a bolestivě se pak dopíná na původní úroveň.

Když dítě upadne, naučte ho, že se do vypnutých lyží nastupuje směrem po vrstevnici. Nejdříve spodní nohu, pak horní.

A jak na lyžařské začátky? Čtěte naše tipy, jak učit děti lyžovat.

Tak a teď už můžete na hory vyrazit.